. 
Opet odchazime v 10:00, odhlasujeme se a nechavame batohy v mistni prodejne s keramikou. Maji tam pekne sklenicky, ktere vypadaji jako mramorove, ale nechce se mi je dalsi 2 mesice tahat. Za 250r nas pousteji do komplexu palacu vedle mesity. Je tam docela dost turistu (prekvapive malo Japoncu), ale budovy z redstounu jsou zajimave a stalo to za ten vstup. Udelal jsem asi 20 fotek, takze to mam dobre zmapovane :-). (no protoze pisu denik pozdeji, tak musim bohuzel poznamenat, ze to je ten film, co mi ukradli - ach jo) Po prohlidce se vracime pro batohy a jdeme na autobus. Cestou kupujeme vodu a pro kazdeho banan na obed. Nemam hlad a navic nechci moc trapit prujem. Narvanym autobusem jedeme asi hodinu za 15r do 22 km vzdalene vesnice Bharatpur (200.000 obyvatel). Je tu ptaci Keoledeo Ghana National Park, ktery je i na seznamu Unesco. Autobusak zastavuje na nejake krizovatce a rika nejake jmeno, my vystoupit nechceme, a tak jedeme az na autobusak. Tam nas otravuji riksaci, ale my uspesne prchame. Bohuzel po 200 metrech narazime na branu, podle ktere zjistujeme, ze jsem asi 4 km od hotelu. Nechavame se nalozit od prvniho cykloriksaka, ktery se nas zeptal, kam jedeme. Cena 15r se nam zda dobra. Vozitko je tu uzsi nez maji ve Varanasi, ale nakonec se tam i s batohy vyjdeme. Urcite vypadame srandovme, jak jsme tam namackani a takovy hubenour nas tahne :-). Skoro porad se smejeme, takze vypadame jako turisti - amateri. Vystupujeme na te same krizovatce, kde nas chtel puvodne vyhodit autobusak ... no nic. Jdeme do evergreen GH, kde maji plno, ale nastesti je v ulici hodne hotelu. Jdeme do Falconu, kde nam ukazuje majitelka hezky pokoj s teplou vodou za 300r. Zatvarime se prekvapene a zenska rika, ze 250r, ale niz ze nejde. Tak to bereme. Pak nam oznamuje, ze bojler je rozbity, ale ze ho prijde nekdo opravit. Neni mi uplne nejlepe, a tak si beru paralen a jdu lezet. Madla sla koupit do informacni kancelare katalog ptaku (100r), vodu a susenky na zitrejsi vylet. Vecer pri veceri urgujeme opravu bojleru, ale pry jsou vsichni strasne zamestnani, ale majitelka nam slibuje, ze dostaneme kybliku s teplou vodou, kolik budeme chtit. Majitelka je prekvapena, ze Cesi neziji v Iglu a premysli, co ji na Cesich teda zaujalo, tak rikame, ze jsem znami pivem :-). Od te chvile nam stale nabizi pivo (90r, takze nechceme). K veceri jsem si dal veg. pulao a sel si pro chilli, od majitelky jsem dostal vynadano, ze to mam rict driv a ze mi zitra udela specialni palive jidlo, uz se tesim ...
No, bojler dneska asi uz neopravi, tak jsem vyrazil pro vodu. Slo to bez problemu, akorat se me ptala jestli mam deti, ja automaticky yes a kdyz se me zeptala kolik, tak mi to doslo, to je zase ostuda. Jinak Madla umi o dost lepe anglicky nez ja, ale kdyz na Indy mluvi celymi vetami, tak ji nerozumi a ona dost casto nechytne, co ji rikaji. Ja tu hindoanglictinu slysim lepe, taky tu jsem uz mesic a se svoji jednoduchou slovni zasobou a kratkymi vetami mam vetsi uspech pri nakupovani a zarizovani. Na druhou stranu si zase moc nepokecam s turisty. Zrovna dnes pri veceri se Madla od jednech belochu dozvedela, ze maji na jihu Indie barak a ze klidne muzeme jet na pobrezi u Sri Lanky, ze je pry zjicena zeme jen 1km od more. Blazni! Ja a Madla se bojime nemoci, takze to nebudeme riskovat.
V noci nekolikrat zjistuji, ze vegetable pulao a caj s mlekem neni nejlepsi lek na prujem. Smekta nic moc, a tak nasazuji Imodium.